Každý materiál má svůj potenciál. Titanzinek má např. podobný potenciál s Hliníkem proto není žádnou překážkou tyto dva materiály spojovat. Netečné povrchy obou dvou materiálů mají potenciál v rozpětí asi 180 mV – 210mV). To znamená téměř shodný. Zde je možno elektrochemickou reakci (korozi, která zničí materiál s nižším potenciálem) vyloučit.
Přirozená ochranná vrstva u neželezných kovů se sestává z oxidační vrstvy. Oxidační vrstva je vytvořena přímou reakci materiálu se vzduchem a vodou a chrání materiál před korozními škodami. Pokud ale i přesto dojde k poškození povrchu oxidace (poškrábání) oxidační vrstva se opět vytvoří a během krátké doby se i opticky zacelí s původní nepoškozenou vrstvou.
V následujících tabulkách jsou znázorněny snášenlivosti jednotlivých materiálů mezi sebou, případně se stavebními konstrukcemi. Jedná se o výňatek z ČSN 73 3610.
V tabulce A je uvedeno, zda mohou být materiály klempířských konstrukcí ve vzájemném kontaktu.
Tabulka A: Vzájemné ovlivňování vybraných kovů v kontaktu
| hliník | olovo | měď | zinek legovaný titanem | korozivdzdorná ocel | zinkový žárový povlak oceli | ocel | |
| hliník | + | o | – | + | + | + | – |
| olovo | o | + | + | + | + | o | – |
| měď | – | + | + | – | + | – | – |
| zinek legovaný titanem | + | + | – | + | + | + | – |
| korozivzdorná ocel | + | + | + | + | + | + | + |
| zinkový žárový povlak oceli | + | o | – | + | + | + | – |
| ocel | – | – | – | – | + | – | + |
+ Materiály mohou být v kontaktu.
– Kontakt materiálů je třeba vyloučit, výrazně se ovlivňují, k elektrolytické korozi dochází za přítomnosti vody.
o Kontakt materiálů raději vyloučit.
Voda stékající z měděných konstrukcí obsahuje ionty mědi, které mohou vyvolávat plošnou korozi hliníku, zinku, zinku legovaného titanem, pozinkované oceli, zvláště pokud voda stéká z větších měděných ploch. Proto by vyjmenované kovy neměly být umístěny pod měděnými konstrukcemi.
Je třeba zabránit stékání vody z konstrukcí z oceli bez antikorozní ochrany na všechny druhy plechů.
V tabulce B je uvedeno, zda mohou být materiály klempířských konstrukcí v kontaktu s vybranými materiály podkladních konstrukcí.
Tabulka B: Možný vliv materiálů stavebních konstrukcí na materiály klempířských konstrukcí
| hliník | olovo | měď | zinek legovaný titanem | zinkový žárový povlak oceli | ocel | korozivzdorná ocel | organický povrch plechu | |
| konstrukce s pojivem cementovým* | – | – | + | – | – | + | + | ? |
| konstrukce s pojivem pojivem sádrovým* | – | + | + | – | – | – | + | ? |
| konstrukce s pojivem vápenným* | – | – | + | – | – | – | + | ? |
| dřevo pH < 4.5** | – | – | + | – | – | – | – | ? |
| dřevo pH > 4.5** | + | + | + | + | + | + | + | ? |
+ Materiály mohou být v kontaktu.
– Kontakt materiálů je třeba vyloučit, výrazně se ovlivňují, k elektrolytické korozi dochází za přítomnosti vody.
* Dřevo s pH > 4.5: například borovice lesní, borovice aljašská, smrk severský, buk, topol.
** Dřevo s pH < 4.5: například jedle douglas, červený cedr, dub, kaštan, borovice přímořská, modřín evropský.
? Možnost kontaktu s materiálem podkladu je třeba ověřit u výrobce povlakovaného plechu. 43 ČSN 73 3610